Deset proti jednomu

„Dva proti jednomu, to není fér!“ Tahle větička je dost často slyšet nejen při různých rozmíškách na školních chodbách. Také ve sportovních týmových soutěžích je situace dva na jednoho obvykle jednoznačnou výhodou. Obecně totiž platí, že dva jsou silnější než jeden.  A co teprve deset proti jednomu!

Deset proti jednomu – zvládnete přesilu?

Pokud máte po ruce dost spolužáků, proveďte následující pokus. V situaci „jednoho proti deseti“ tím „jedním“ budete vy. Nic se nebojte, bude to v pohodě. Opřete ruce o zeď a zaujměte pevný postoj – ruce jsou kolmé ke zdi a nohy rozkročené na šířku ramen. Svoje kamarády a spolužáky postavte za sebe. Nemusí jich být přesně deset, ale měli byste být všichni přiměřeně stejně silní – třeba postavit do řady tatínka by nebylo moc dobré. Ten co je za vámi se opře rukama o vaše ramena a zatlačí na ně a stejně tak to udělá ten další v řadě a další a další.  Každý tedy tlačí do ramen osoby před sebou. Takže vlastně všichni tlačí na vaše ramena!  No to je ale úžasné, protože vy vlastně držíte celou tu řadu – dokážete se ubránit silovému působení všech osob za sebou, aniž byste se zbortili!

V čem je finta? Musí tam nějaká být. Ubránit se desetinásobné silové přesile je přece nemožné. Žádná finta, ale přírodní zákony. Přesněji řečeno zákony fyzikální. Vy co jste se už ve škole setkali s těmi Newtonovými pohybovým, byste možná mohli podat vysvětlení sami. Žádná osoba nemůže předat více síly, než může použít sama. Takže každý člen řady (vyjma toho posledního) se připraví na tlak zezadu tím, že se opře o člena řady před sebou pouze tou silou, které je schopen a tím zároveň sníží efekt síly tlačící zezadu. Takže jediné co může dělat starosti vám jako prvnímu v řadě u zdi je připravit se na tlak člověka stojícího za vámi. A teď uvažujte – jestli se máte starat jen o tlak rukou člověka za vámi, může vám být úplně jedno, kolik lidí za vámi stojí. Takže zvládnete nejen deset lidí za vašimi zády ale klidně i dvacet, třicet, sto. Vše záleží jen na tom, kolik jich seženete. Zatímco ti za vámi budou hekat, rudnout a potit se, vy můžete být v klidu a vysmátí. Pokuste se shromáždit co nejvíc lidiček a uvidíte.

Vstát ze židle? Nemožné!

Posaďte se na židli. Rovná záda a celou svou plochou opřená o opěradlo židle. Nohy by měly být kolmo k zemi a chodidla se celou plochou dotýkat podlahy. My starší známe tuto pozici ze školy – museli jsme často při ní mít ještě ruce za zády. Vstát ze židle není žádný těžký úkol – jen si to zkuste. Překvapení? Vaše pozice vstát ze židle prostě neumožňuje. Nesmíte ji samozřejmě při zvedání se ze židle nijak měnit – předklánět se, přemisťovat nohy a chodidla. Posbírejte zbytky síly a vůle, použijte všechnu svoji energii. Nic vám to nebude platné. Za židle prostě nevstanete. Ale stačí jen abyste naklonili trup dopředu – a vida! už to jde. Pokud dostatečně posunete horní část vašeho těla nad chodidla, vstát ze židle nebude žádný problém. Jiný způsob, jak se s využitím vlastního těla sám postavit není.

Pokud se vám zdá motor automobilu komplikovaný, pak vězte, že stavba lidského těla je tisíckrát a možná že ještě vícekrát komplikovaná. Vždyť jen to, jak je „zkonstruován“ a jak funguje lidský sval,to je hotový zázrak techniky a aplikované mechaniky. I tak jednoduché úkony, jako je sednout na židli nebo z ní naopak vstát vyžaduje doslova týmovou spolupráci mnoha svalů a využití mnoha sil a samotné vyřešení těchto dvou pro nás zdánlivě jednoduchých úkolů je technologicky téměř neřešitelné.

Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte. Ale hlavně se u pokusů dobře bavte.
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby - i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy!