Mám moc rád švestky. Švestky v buchtách, švestky v ovocných knedlících, nebo třeba i ve formě povidel v koblihách. Ale ze všeho nejvíc přímo ze stromu. Nedávno jsem si jich pár koupil v obchodě. Pokud máte vlastní zahrádku, budete vědět, o čem mluvím – ovoce z obchodu není nikdy to pravé. Stejně tak i moje koupené švestky – barva sice modrá, i když ne zcela švestkově modrá, plody byly tvrdé a trpké, kyselé. No jo, když ale v obchodě nejde jednu švestku sníst a podle toho jak vám chutná buď koupit, nebo ne. A tak holt nakupování připomíná pověstnou koupi zajíce v pytli? Na obranu prodavačů je třeba říct, že z pochopitelných důvodů nelze do obchodní sítě dodávat chutné, zralé a tedy měkké ovocné plody. Cesta do regálů v obchodech trvá nějakou dobu. Během této doby by ty moje švestky ještě víc dozrály a kdo by si je pak koupil rozmačkané?
Jak si tedy například na jaře nebo v zimě (ale pokus můžete provádět kdykoliv!)pochutnat na chutných plodech zakoupených v obchodě? Pro náš pokus o umělé dozrávání potřebujeme švestky nesladké a tvrdé (snadno je vyberete lehkým zmáčknutím mezi palcem a ukazováčkem). Tři švestky dejte do papírového sáčku, který pečlivě uzavřete. Další tři kousky položte na tmavé místo (pozor – dál od papírového sáčku!). Nezapomeňte připsat varování, že vybrané plody jsou předmětem vašeho vědeckého zájmu, jinak o ně snadno můžete přijít. Čekejte do dalšího dne a pak ochutnejte po jednom kousku z každé skupinky vzorků (čili jednu švestku z papírového pytlíku a jednu švestku volně ležící) a jejich chuť porovnejte. Jak srovnání dopadlo? Chutnají oba vzorky stejně, nebo se některá švestka tváří zraleji? Čekejte další den a ochutnejte opět po jednom kousku. A pak pro potvrzení domněnky počkejte se zbylými švestkami ve vzorcích ještě jeden den.
Pokud chci vysvětlit, co se stalo, musím říct výsledek pokusu. Švestky v sáčku budou zralejší. Patrné to bude již po prvním dnu, značně zřetelný rozdíl v chuti a tvrdosti poznáte druhý, třetí den. Pokud na švestky zapomenete (ale já věřím, že pokus je natolik zajímavý, že se vám to nestane), zjistíte, že ty ze sáčku musíte vyhodit dřív, zkazily se. Proč to tak je? Ovoce a zelenina v procesu zrání vylučuje plyn zvaný ethen (známější je pod starším názvem etylén), který urychluje zrání a často je příčinou předčasného kažení potravin. Tento plyn způsobuje, že rostlina i její plody produkují enzymy. Enzymy umí měnit škrob a kyseliny v plodech rostlin na cukr. Proto švestky, broskve, jahody a další plody při zrání sládnou. Enzymy také stojí za oslabováním tloušťky buněčných stěn, čehož přímým důsledkem je měknutí plodů.
Jablka při zrání uvolňují hodně ethenu. Zkuste přidat do jiného papírového sáčku k dalším třem švestkám jedno zralé jablko a porovnávejte po jednom, dvou a třech dnech po jedné švestce z každého vzorku – švestku volně položenou, švestku v dobře uzavřeném papírovém sáčku a švestku v sáčku s jablkem. Dokážete odhadnout, jak dopadne porovnání zralosti těchto tří vzorků? Napadne vás, proč nahnilé kusy sklizeného ovoce dokáží nakazit i ty ostatní zdravé a proč je tedy třeba ovoce uskladněné ve sklepě opakovaně pečlivě prohlížet?
Na závěr jeden tip. V ledničce můžete uložit zralé a nezralé plody ve svůj prospěch. Pokud jste si koupili nedozrálé banány, využijte ethen uvolňující se ze zrajících jablek. Když oba dva druhy ovoce smícháte, banány brzy zežloutnou. Jestli jsou ale banány zralé, v blízkosti jablek rychle zhnědnou. Když chcete udržet ovoce déle čerstvé, musíte zabránit produkci ethenu. Dnešní pokus vyzkoušejte i s jinými druhy ovoce či zeleniny: broskve, hrušky, rajčata…
Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte, ale hlavně se u pokusů dobře bavte!
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby - i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy!
