neděle 21. srpna 2011

Otoč sklenici a nevylej

Dokážete otočit sklenici vzhůru dnem, aniž by vám unikla byť jediná kapka vody? Neříkejte dopředu ne a pojďte to vyzkoušet.  Připravte si sklenici, vodu, různé látky, tělesa a materiály z vašeho domu i jeho okolí, dostatek fantazie.

Jednou obvyklou možností k řešení jakéhokoliv úkolu je, že před jeho provedením dostanete soubor instrukcí – v normální řeči říkáme návod – k jeho provedení.  Dnes tudy cesta ale nepovede. Úkol budete muset vyřešit sami. Najděte si místo, kde nebude vadit, že vše kolem polijete vodou. Pokud vám rodiče dovolí (ale v tom případě převezmou zodpovědnost za všechny neplechy, které se přihodí), můžete zkusit experimentovat v umyvadle nebo ve vaně.

Zadání je velmi jednoduché. Pokuste se sklenici s vodou otočit dnem vzhůru tak, a by vám z ní nevytekla ani jedna kapka vody. Po několika pokusech zjistíte, že to může být problém. Přitom je řešení tak jednoduché. Stačí jen vystřihnout např. z výkresu nebo lepenky čtverec papíru o něco větší než je horní část sklenice. Čtverec položte přes okraj sklenice, přidržte jej  a sklenici otočte. Voda nevyteče a to dokonce ani tehdy, když ruku uvolníte. To je ale známý pokus, který vás nepřekvapí. Může za to tlak vzduchu, který působí zespodu na papírový čtverec a přitláčí ho ke sklenici – vzduch působí na papír větší silou, než voda ve sklenici. Jednoduché, viďte. Už dříve jsme zkoušeli, že pokud sklenice bude více prázdná než plná, pokus se nezdaří. Napadne vás proč?

Toto je jen jeden ze způsobů, jak splnit zadání z úvodu článku. Mnoho lidí se spokojí pouze s jedním řešením, a to dokonce i tehdy, když se jedná o řešení, na které přijde někdo jiný. Tohle nás ale jistě nemůže uspokojit! My se přece budeme snažit najít jiné a vlastní řešení. Možná bude ještě jednodušší. Lepší, překvapivější. Přemýšlel jsem nad tímto úkolem hodně dlouho a napadlo mě asi pět způsobů, jak úlohu vyřešit. Některá z nich jsou tak jednoduchá, až si říkám „jak je možné, že mě to nenapadlo hned?“. Jsem si jistý, že těch řešení bude ještě víc. Napadne vás nějaké jiné, než to s přiložením papíru? Chcete nápovědu? Žádný nápad, žádné řešení nepovažujte za hloupé. Jen splňte úkol. Otočit sklenici s vodou, aby vám voda nevytekla.

Zdá se vám jeden pokus málo? Dobrá, přidám ještě jeden pokus. Ale začneme otázkou: co myslíte, může téct voda do kopce? Na první pohled divná otázka. Každý přece ví, že voda teče vždycky z kopce, ve směru působení gravitace. Proti gravitaci může téct jen tehdy, když použijeme nějaké čerpadlo. Vy to ale za chvíli dokážete bez čerpadla. Budete potřebovat asi metrovou hadičku, dva kyblíky (jeden plný vody) a židli. Kyblík s vodou postavte na židli. Jeden konec hadičky ponořte do vody, veďte ji vzhůru přes opěradlo židle a na druhé straně zase dolů do prázdné nádoby stojící na zemi. Volný konec hadičky dejte do pusy a odsajte z ní vzduch, až se celá hadička naplní vodou. V tom okamžiku vyndejte hadičku z úst a přendejte do prázdného kýble pod židlí. Ale ale - copak se to děje! Máte nějaké vysvětlení?

Přišli jste na nějaké řešení úlohy „otoč sklenici a nevylej“? Jedno jestli jste mladší či starší, menší nebo už školou odrostlejší. Pojďte si pohrát se svými mozkovými závity, dokázat sami sobě, jaké super myšlenky vás napadají.  A svoje nápady, jak pokus provést a neukápnout, mi můžete napsat na emailovou adresu uvedenou v kontaktech nebo na info@kmd-trinec.cz.

Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte, ale hlavně se u pokusů dobře bavte!
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby - i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy!

 

neděle 7. srpna 2011

Slyšíte moře?

Za dnešním pokusem jsou vzpomínky na dovolenou a procházky po pláži. A také na hodiny přírodopisu na základní škole – paní učitelka nechala kolovat po třídě ulitu, každý si ji přikládal k uchu a poslouchal šumění moře. Možná jste to také někdy zkoušeli. Byla doba, kdy to byla pro mnoho lidí jediná možnost, jak poslouchat šplouchající mořský příboj. Až jsem se dostal k opravdovému moři, vzpomněl jsem si na ulitu a přírodopis – a vida! moře šumí opravdu stejně jako ulita. Zkuste to také. Nemáte po ruce ulitu? To ale vůbec nevadí!
 
Podívejte se doma po skleničce na víno. Samozřejmě nějakou obyčejnou. Dávejte pozor, abyste ji nerozbili a nepřišli přitom k úrazu. Nezapomeňte také seznámit rodiče, na co se chystáte, a splnit tak svou informační povinnost. Skleničku přibližte k uchu tak, jako byste chtěli poslouchat, co se děje uvnitř. Co slyšíte? Nějaké zvláštní, nečekané zvuky? Snad šumění moře? Moment! Tak to potom neplatí to, co mi říkali, když jsem byl malý – ulita šumí, protože byla v moři. Ale ta vaše sklenička určitě v moři nebyla! Tak to asi neslyšíme moře, ale zvuky myčky na nádobí…

Myčka nádobí samozřejmě není to nejsprávnější vysvětlení. Pokud chcete podrobit vaši skleničku podrobnému vyšetřování, vyberte si nejtišší místnost v bytě. Vypněte všechny zdroje zvuku. Ano, i televizi. Nebojte se, nic hrozného se jí nestane. A když je místnost tichá, jak je jen možné, přiložte sklenici k uchu a poslouchejte ji znovu. Zvuk oceánu je asi hodně v dálce, málo zřetelný. Možná jsou kolem vás další zdroje zvuku. Nástěnné hodiny nebo špatně zavřené okno. Odstraňte všechny rušivé zvuky a znovu poslouchejte. Hm, nic se nezměnilo. Sklenička je stále stydlivě tichá. Logika přece říká, že když odstraníme všechny rušivé zvuky, tak by šumění skleničky mělo být slyšet víc. Teď zapněte televizi (vidíte, hraje – já říkal, že se nic nestane). Zapněte další přístroje vydávající zvuk. Až je vaše místnost plná obvyklých, běžných hluků, poslouchejte sklenici znovu. Je slyšet moře ve sklenici lépe, nebo se jeho zvuky ztrácí v hluku z místnosti. Vsadím se, že vás výsledek pokusu překvapí.

Co se stane, vám přímo neprozradím, ale vysvětlím, proč se tak stalo. Šumění, které se šíří ze sklenice souvisí se zvuky v místnosti, ve které experimentujete. Zvukové vlny, které vydává televize, rádio, hodiny, auta z ulice atd., narazí do sklenice a rozvibrují ji. Tyto vibrace se přesunou i na částice vzduchu ve sklenici. Kmitající částice vzduchu naráží na blánu ušního bubínku a my tyto nárazy slyšíme jako šumění. Více zvuků kolem sklenice, více „vody v moři“. Zkuste poslouchat mořskou vodu i v jiných předmětech. Co třeba boty? Šumí v nich moře? Dokáže vysvětlit, proč z boty slyšíte moře? Po přečtení dnešních řádků byste mohli. Vyzkoušejte jiné sklenice, hrníčky, krabice. Co třeba školní pouzdro? Jak upravit list papíru, aby v něm bylo slyšet mořské vlny?

Prohlédněte si tvar ušního boltce. Nepřipomíná vám také trochu ulitu? Víte, proč má právě takový tvar? Experimentujte se zvuky přicházejícími z různých stran. Pusťte si rádio – ne moc nahlas, tak akorát – a odstupte od něj na vzdálenost přibližně dva až tři metry. Pomalu se před ním otáčejte kolem své vlastní osy. Slyšíte zvuk rádia pořád stejně? Dokážete rozeznat, ve které pozici vzhledem k reproduktorům rádio slyšíte nejsilněji a ve které nejslaběji? Máte pro vaše pozorování nějaké vysvětlení? Pokud se rozhodnete odeslat protokol z vašeho pozorování, nezapomeňte kromě vysvětlení vašeho pozorování připojit i nákresy. Změní se nějak výsledky pokusu, když si pomocí dlaní zvětšíte plochu uší?

Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte, ale hlavně se u pokusů dobře bavte!
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby - i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy!